Sunday 14 October 2007

иймэрхүү

Эмос. Товчхондоо өөрийгөө хүндэтгэх үзэл гэж ойлгож болно. Өмнөх бичлэгтэй холбогдуулаад тайлбарлахад өөрийн үнэ цэнийг үнэлж, түүнийгээ бусдаар хүлээн зөвшөөрүүлэх гэсэн хүсэл эрмэлзэл, эдгээрийн цогцлолыг “өөрийн хүндэтгэл” гэж хэлж болох юм.

Хүний оюун санааны нэгээхэн хэсгийг үндэсний үзэл эзэлж, тэр нь үндэстний “эмос”-ын бүрдүүлэгч эс л болдог. Ганц хүн нийгмийг төлөөлж чадахгүйтэй адилаар нийгмийн оршин тогтнохуйг махан биеийн оршихуйтай зүйрлэх утгагүй л дээ. Хавайд амьдрах хүсэлтэй англи хэлт монгол иргэний биеийн болон оюун санааны оршихуй нь монголын нийгмийн өчүүхэн хэсэг мөн хэдий ч зайлшгүй хэсэг биш. Үүнтэй адил тухайн хүний эмост үндэсний үзэл байхгүй гэдэг нь түүний үнэт зүйлсийн нийлэмж өөр байгааг л харуулахаас бус ямар ч биологийн агуулга байхгүй нь хэний мэдээжийн. Амьдрах дуртай газарт нь оруулахыг холриглоод англи хэлээр ярихыг нь болиулаад, ерөөс оюун санааны үнэлэмж бахархал болгоныг нь эвдээд, дорд үзээд байхад бухимдахгүй, эсэргүүцэхгүй байгаад байвал тэрбээр хувь хүнийхээ хувьд шалны алчуур. Хувь хүний эмос нь юу ч байж болно, гэхдээ тухайн хүндээ эрхэм нандин, үндэсний үзэл гэдэг нь үндэстэндээ эрхэм нандин, халдашгүй.

Үндэсний үзлийн талаар яагаад дурдав гэхээр монголчуудын өөрийгөө хүндэтгэх эрхэмлэл хийгээд ижилсэн бахархах гол тулгуур нь учраас тэр. “Өөрийн хүндэтгэл” хувь хүн дээр, гэр бүлд, нийгэмд, хүн төрөлхтөнд өөр өөрийн хэлбэрээр оршин байгаа. Нэгжүүд өөр өөр байгаа шиг “өөрийн хүндэтгэл” ч мөн өөр өөр.

Хүмүүний мөн чанараас үүдэлтэй өөрийгөө хүндэтгэх үзэл, бусдаар хүлээн зөвшөөрүүлэх хүслийг ямар нэгэн аж үйлдвэржилт, эсвэл nation state-ийн үүсэлтэй холбох гэсэнгүй. Фукуяамаг үнэхээр уншсан бол энэ хоёрыг хольж хутгахгүйгээр ойлгочих ёстой л доо. Хичнээн пост постмодернизм, өөр бусад -измүүд дэлгэрлээ ч хүний төрөлхийн мэдрэмжийн илрэл устаж алга болоогүй цагт мөнхийн тезис байсаар байх биз, тэгж ч ирсэн юм хойно.

За тэгээд нэг юм хэлдэг, араас нь тайлбар бичээд байвал дуусашгүйн дээр мааш утгагүй. Ном бол толь гэдэг, ямар хүн толинд харна тийм дүрс үзэгддэгтэй адил, ямар хүн уншина өөрийнхөө л хэмжээнд тусгаж хүлээж авна гэх.

Сэтгэгдэл үлдээсэн хүмүүст баярлалаа. Дээр нэг “Хятадын уламжлалт философи ба марксизм” гэж хальт бүлтэрчээд коммент ирвэл нь ингэж тэгж бичнэ гээд л, нэг их хий горьдож билээ гэсэн.


32 comments:

3apaa said...

Сонирхолтой байна. Үндэсний үзэл гэж юу болох тухай болоод түүний байр суурийг илэрхийлсэнтэй санаа оноо ойрхон байна. Хятадын уламжлалт философийн талаар мэдлэггүй болохоор хэлэх юм олдохгүймдаа. Хятадын уламжлалт философийн талаар товчхон бичлэг бичиж толилуулбал миний энэ тэнэг толгойд мөн ч их нэмэр болохсон. Хүмүүс надтай санал нэгдэх байх.

Anonymous said...

yos zanshil, soyol hoyr chin oor uhagdhuunuud baimaar yum shig. Huvi hunii erhiig huleen zuvshuurehguugeer yaj ev negdel erh choloo yariad bgaam bol ? keke Ineed hurchlee.

Anonymous said...

Busad bichleguudiig chin harahad chamas lav ooroo ooriigoo hundetgesen tiim zuil lav olj harsangui, tiim bolhoor chinii ug nadad sarand hutssan nohoi met...

Anonymous said...

dahiaj orj irj tsagaa barahgui gedgee amlay. Mongoliin adgiin shaariin hiichij cdah chavgantsiin bulan bna da.

arjuna said...

Sainu! Inga

arjuna said...

Yasan yasan genee!

Anonymous said...

Гэснээс чиний бичсэн, үүний өмнөх нийтлэл "Өдрийн сонин" дээр гарсан байна лээ. Аая лаг гэсэн.

hasha said...

Дээр нэг “Хятадын уламжлалт философи ба марксизм” гэж хальт бүлтэрчээд>

haana baigaan.

Мика /美香/ said...
This comment has been removed by the author.
Мика /美香/ said...

Манай залуус жоохон ном уншвал зүгээр байхаа.
Одоогийн нийгэмд хоцрогдохгүйн тулд хүн тал талын мэдлэгтэй байх хэрэгтэй.
Жишээ нь хэн нэгэн чамтай дорнын соёлын тухай, сэтгэл зүйн, үндсэний үзэл, математик гээд л.. ярихад өөдөөс нь нүүр улайхгүй ярьдаг байх ёстой. Энэ нь орчин үеийн боловсролтой залуучуудын нэг давуу тал байдаг юм..
Тэгэхгүй бол хүн юм ярихаад тэс өөр зөрж ойлгоод байх шиг байна.

hasha said...

гээд л.. ярихад өөдөөс нь нүүр улайхгүй ярьдаг байх ёстой.>

yostoi gesen yos baihgui.

iga said...

Коммент бичиж болдог болсных хариу бичие. За сайн уу гайз гсн. Хятадын том хурал болоод дэлхий дахины анхаарал хятадруу төвлөрсөн болохоор түр сайтуудаа нээсэн юм болуу гэж бодлоо. хурал нь дандаа болоосой. Үзэл сутралын шүүлтэнд хавсруулаад гэцүүлэйшүү.

iga said...

Хаш аа, манийх нь тэр бүлтрэлт болбаас таталбар блог ангилал хэсгээс -изм ба нүдний шил гэдэг дээр дарахад гараад ирнэ.

iga said...

юм олон талтай байдгийн "хар гай"-гаар бид дандаа л зөрж ойлгож буруу ухаарч будилж мунгинаж байцгаадаг гэдэг чухам үнэн. хүмүүст тархи заяасан ч давхар ам заяасан нь цаанаа л нигууртай, бүлт үсэрцгээе :D

А said...

хэхэхэ, тэгцгээе нөхдөө.

Anonymous said...

Electrica gej Iga bish biz dee. asuult deer asar shuugian degdeesen baishd. neleen sonirholtoi sedev hundjee.

Ekiin bichlegees ish tatav.

"Эмос. Товчхондоо өөрийгөө хүндэтгэх үзэл гэж ойлгож болно. Өмнөх бичлэгтэй холбогдуулаад тайлбарлахад өөрийн үнэ цэнийг үнэлж, түүнийгээ бусдаар хүлээн зөвшөөрүүлэх гэсэн хүсэл эрмэлзэл, эдгээрийн цогцлолыг “өөрийн хүндэтгэл” гэж хэлж болох юм."
geh yum.
Ogt sanal niilehgui bainaa. :) uuriinhuu une ceniig mederch, uuriiguu ter hemjeegeer hundeldeg hun busdaar uuriiguu huleen zuvshuuruuleh gej orodoh n uchuuhen buguud utgagui yum. herev tegj oroldoj bui bol harin ch inferiority complextoin shinj shu de. Emos gej yaaaag haanaas avchihsan ug ve? Ug zohiogool.... Mongol ug l lav bish gej setgeed net deer haigaad uzeheer iim iim yumnuud l garch ireed baih yum da hahahaha harchaad uhtelee ineelee sht :)
rank Acronym Meaning
**** EMOS Environmental Management Overview Strategy
*** EMOS EOS Mission Operations System
*** EMOS Earth Mean Orbital Speed
*** EMOS East Mediterranean Optical System
*** EMOS Entry Military Occupational Specialty
* EMOS Erasable Metal-Oxide Semiconductor

"Ганц хүн нийгмийг төлөөлж чадахгүйтэй адилаар нийгмийн оршин тогтнохуйг махан биеийн оршихуйтай зүйрлэх утгагүй л дээ. Хавайд амьдрах хүсэлтэй англи хэлт монгол иргэний биеийн болон оюун санааны оршихуй нь монголын нийгмийн өчүүхэн хэсэг мөн хэдий ч зайлшгүй хэсэг биш. "
Turuu deedleh, oroin deed tur mini geed l neg heseg balairdag baij baigaad oirnoos l tur gedeg l alba hashij baigaa heden hun gedgiig oilgoj yarij ehelj baina. Niigem , ard tumun gej ireed l odoo yarih bolj, yas yuman deer unuuh n neg hebtei homogenous cogc bish huvi humuusiin l negdel shu de. Yarij baigaa yum bodood uzeech. Heden hun niilj baij niigmiin zailshgui tuluulul boloh ve? Gol n terniig yamar shalguuraar hemjih ve? Ene chin ugaasaa l 19 zuund aj uildveriin hugjiltei holbootoi garch irsen ter self-determination-geech zarchmiin gol eedreetei teeglee n sht.
Za ganc hun toocogdohgui yum baij l de. getel ingeed bicheed baih yum.."Хувь хүний эмос нь юу ч байж болно, гэхдээ тухайн хүндээ эрхэм нандин, үндэсний үзэл гэдэг нь үндэстэндээ эрхэм нандин, халдашгүй." Endees tuhain hun gej hen be? Undesten gej heden "tuhain hunii" negdel ve? Yag l adilhan asuult.

Za boliyo undesnii uzel emosiinh n neg heseg bolson huvi huniig undestniig legitimate heseg geed tootsii, tegvel undesnii uzel emost n suraggui bid hed n ene undestnii neg heseg ijilsen baharhah yumgui shalnii alchuur bolj taarah uu :) sonin l onol baina.

Niigem, undesten, huvi hun, "tuhain hun" ed nariigaa holboj yadaad baigaag harahad Imagined Communities gedeg neg nom olood unshchihad gemgui l um baina. Fukuyama zolig l huuhdiin tarhi ugaachihaad manai hun bolson hoino unuuhiig n busad yumtai haricuulj zajilalgui buhler zalgiad itgechihej l de.
Bel benchin hurvel amazon deerees ene nomiig avaad unshchih. Peasants into Frenchmen: The Modernization of Rural France, 1870-1914 (Paperback)
by Eugen Weber (Author) Used neg 10 heden dollar l yum. gehdee shipping handling nemegdeed taliichdiimaa.
Tegeed neg yum "zajilj" oilgoh chadvartai bol yariad baigaa emosiinhoo uchiriig oilgoh biz.

ene link n: http://www.amazon.com/Peasants-into-Frenchmen-Modernization-1870-1914/dp/0804710139
chamd cag n baigaad ene talaar buur neg systemtei sudlaya gevel Fukuyamagaas bish Ernest Renan-n
What is a nation? havias l ehelsen n deer de... za tegeed hamgiin suuld n Yael Tamir, Berlin etc normative yumnuudaa unshaarai. tehgui bol chiniih shig frame-s ehelsen tolgoi normativt gacaad baidag yum. Uuriinhuu turshlagaas helev, tegeed daraa n ih temceldej uurteigee terseldej baij l gacaanaasaa garsan da. Gellneriin nationalism creates nations where it does not exist gesniig unshaad shal soliotoi yum yaj de gej boddog baiv da :) Yag uneniig helehed Fukuyama minii least favorite, hamgiin durtai Prasenjut Duara. Historicizing National identity or Who imagines what and when gedegiig Benedictiin daraa unshval zugeer. Ih sonin thesis. nationalism uneheer goyo sudalgaanii sedev shu. sonirhoj baigaa bol good luck

Tuvshin said...

Ene odoo yag yu bolood baigaa yum be? Neg nuhur end baigaa bichleguudiig ni miniih geed Asuult deer tavichih yum. Terend ni nyatsaalt ugsun huniihiig ni bolohoor end Anonymous-aar orj ireed umnuus ni paste hiichih yum (umnuh bichleg deerh comment-uudiig helev).

Harin Igaagiin bichsen zuiliin talaar helehed unshaad unendee uls turuur surch baigaa hun gedegt ni jaahan ergelzev (ali esvel bi tegj anduurav uu?). Asuudald populist-uudiin erh medeld hurehdee ali esvel arga yadsan tsagt horogdoh suulchiin gazraa bolgon ashigladag argument-iig gargaj tavisan baih yum. Bas ter haanaasaa "emos" gedeg ner tomyo olson yum be? Uuruu zohioson yum uu ali esvel hyatad ug yum uu? Nationalism-iin tuhaid bol asuudliin mun chanar ni engiin hunii tusuuldug primordialism-aas shal uur zuil baidag gedgiig ene chigleliin olon humuus gargaj tavisan baidag. Ene dundaa minii huvid leftist tuuhchid, yalanguya Hobsbawm-iin argument ih chuhal: Nationalism bol nation bii bolsonii daraa uuseh zuil bolhoos nationalism ni nation-oo bii bolgodog ed bish.

Uursdiiguu XXI zuunii cosmopolitan, post-modernist humuus gej baigaa murtuu tolgoi ni ali 19-r zuunii Fichte, Heine geh met romantic-uudiih shig setgeed baigaag odoo yu gej oilgovol zohistoy ve?

Tuvshin said...
This comment has been removed by the author.
Anonymous said...

Сайн байн уу
Бичлэг болон сэтгэгдэлvvд их сонирхолтой байна. Хvмvvсийн маргаад байгаа Yндэсний vзэл, ЭМОС гэсэн ухагдахуун нь 2+2=4 биш болохоор Хvн бvр єєр єєрийн толиний хэмжээгээр харж байгаа бизээ. Хvнхэр гvдгэр, зуйван, том, жижиг... гсн.
Асуудлын зєв хариулт нь хvлээн авагчийн хvсэл санаанд нийцэж байж л харьцангуй зєв хариулт болохым

Мика Yндэсний vзлийн тухай vзэл бодлоо оруулбал сонирхолтой байна


Насаа

iga said...

Хүүхдүүд маргаад бай, гэмгүй.
:)

Unknown said...

Nationalism-iin tuhaid bol asuudliin mun chanar ni engiin hunii tusuuldug primordialism-aas shal uur zuil baidag gedgiig ene chigleliin olon humuus gargaj tavisan baidag.

Nationalism sudlaliin hun bish baina da harvaas :) Chi herev Anthony Smith duriin neg nom avaad harval nationalism handah handlagiig 4 huvaadagaa geed baij baigaa. Buh sudlaachid enen deer sanal niildeg. Primordialism bol hamgiin anhii tugeemel baisan handlaga sht. odoo bol bugd uguisgedeg.
Ek

Unknown said...

"Ene dundaa minii huvid leftist tuuhchid, yalanguya Hobsbawm-iin argument ih chuhal: Nationalism bol nation bii bolsonii daraa uuseh zuil bolhoos nationalism ni nation-oo bii bolgodog ed bish."

Uuchlaarai ene talaar nudee ulaital nom unshsan bolohoor iim teneg aldaa haraad duugui ungurch chadahgui nee. Nom unshihdaa hun heregt oruulahguin tuld sain bultiij haraad unshij bai l da. tegeed bolj ugvul helj baigaa yumig n zuv budaa idej bai. Hobsbawm-n Nations and Nationalism since 1780 geed shargal havcastai jijegheeen huurhun nom baidag sht, hereb unshsan bol. Teren deerees direct quote hiilee. bitgii ahij hudlaa yarij baigaarai

I use the term 'nationalism' in the sense defined by Gellner, namely to mean 'primarily a principle which holds that the political and national unit should be congruent.' I would add that this principle also implies that the political duty of Ruritanians to the polity which encompasses and represents the Ruritanian nation, overrides all other public obligations, and in extreme cases (such as wars) all other obligations of whatever kind. This implication distinguishes modern nationalism from other and less demanding forms of national or group identification which we shall also encounter.


Like most serious students, I do not regard the 'nation' as a primary nor as an unchanging social entity. It belongs exclusively to a particular, and historically recent, period. It is a social entity only insofar as it relates to a certain kind of modern territorial state, the 'nation-state', and it is pointless to discuss nation and nationality except insofar as both relate to it. Moreover, with Gellner I would stress the element of artifact, invention and social engineering which enters into the making of nations. 'Nations as a natural, God-given way of classifying men, as an inherent ... political destiny, are a myth; nationalism, which sometimes takes preexisting cultures and turns them into nations, sometimes invents them, and often obliterates preexisting cultures: that is a reality.' In short, for the purposes of analysis nationalism comes before nations. Nations do not make states and nationalisms but the other way round.


za ene suuliin uguulber deer ene hun chinii helsenees tun ch zuru yum helj baina da. Nations do not make states and nationalisms gej baina shu de. but the other way around. esregeeree gej baina sht. hehehe

AD said...

Энэ үгийг мэдкүймаа.. Нэг ийм үг байдаг Өөртөө итгэх итгэл, хичээл зүтгэлээс гэж... Өөрийгөө хүндлэнэ гэдэг нь өөртөө итгэлтэй байх, "чадна" гэдэг үгэн дээр л гол нь байдым болуу.. миний хувьд.. Үнэндээ бол би тийм өөрийгөө хүндэлдэг болохыг мөрөөдөж л яваа хүн байгаам. Харин бусдаар заавал өөрийгөө хүлээн зөвшөөрүүлэх гэж хүсч эрмэлзэх нь өөрийн хүндэтгэлдээ заавал багтах албатай гэж үү? Бусдад хүлээн зөвшөөрүүлэх хүсэлгүй байлаа гээд өөрийгөө хүндэлдэггүй гэсэн үг биш байх? Тэр хүнийг тэр хүн л мэднэ...

Үндэсний үзэл=Монголчуудын өөрийгөө хүндэтгэх эрхэмлэл, ижилсэн бахархах гол тулгуур?

Энд хувь хүний өөрийгөө хүндлэх үзэл нь заавал үндэсний үзэл дээр тулгуурладаг гэсэн утгатай? Ер нь тийм хүн цөөхөн. Миний хувьд миний үндэсний үзэл өөрийнхөө энд төрснөөр бахархах, тэр тусмаа хэн нэгэнтэй тэр талаараа адилхан гэж бахархахаасаа илүүтэй харамлах, аминч үзлээс минь үндэсний үзэл төрж гардаг байх. Би эх орноо, нутаг усаа, түүхээ, өөрийн бахархлаа бусдаас, хэн нэгэн эзлэгч, түүнийг гуйвуулагч хүмүүсээс харамласандаа Үндэсний үзэл гаргадаг байх...

Амьдрах дуртай газарт нь оруулахыг хориглоод, англи хэлээр ярихыг нь болиулаад, ерөөс оюун санааны үнэлэмж бахархал болгоныг нь эвдээд, дорд үзээд байхад бухимдахгүй, эсэргүүцэхгүй байх хүн гэж нэг ч хүн байхгүй болов уу? ;)
Өт хүртэл хатгахаар атирдаг гэдэг шиг, хүссэн юмыг нь хийлгэхгүй байхад хэн ч дуртай байхгүй нь ойлгомжтой.. Энд хүний өөрийгөө хүндэтгэх үзэл огтхон ч падлийгүй болов уу? Гадаадад амьдрах хүсэлтэй, англи хэлтэй тэгээд өөрөөрөө бахархана? за за ёстой миний өөрийгөө хүндэтгэх үзэл дутжийна хэхэ барж ойлгохгүй бичлэг сэдэв байна ;)

iga said...
This comment has been removed by the author.
Unknown said...

bas neg minii uneheer durgui yum neg l ih goyo gangan ug helleg heregleh durtai, ter n helsen ugniih n une ceniig nemegduulne gej boddog yum uu haashaa yum. Sayahan olloo deer er uls emshlee ch biluu Nagaanbuu geed neg zuruud uvgunii budliantai yum tabichihsan baisan. Neg uguulberiig n 5 unshij baij arai gej uhaj oilgomoor. Hun chin ugee hund hurgej gej baigaam bol shuluuhan engiin helchihdeg baih n iluu practical sht. Hunii uhaanaar oyunii tarhia urumduh ch geh shig... yoh give me a break.

iga said...

Гоё сайхан ном уншдаг хөөрхөн хүүхдүүд байна. Хүний ухаанаар өөрийн тархиа өрөмдөж явахад гэмгүй, яаае лагиймаа.
дахиж шагайхгүй, яадаг чуганц өөр юу юу билээ тэгж цовчдог жаал уу даа.

Unknown said...

hey bi ugluu uchir zuggui amjuulaad asuultaas iishee daliigaad 10-n staff meetingees umnu Tuvshingiin bichsen deer comment hiichihsen chin preconceived notion-d sohluulaad harya gesneeree haraad budliad buruu oilgood tuuchihaj. sorry shu.

Unknown said...

shoot shoot aimaar teneg aldaa hiijee. bodson chin buur dalii sanagdaad durgui hurchihlee :) hehehe damn it, yag l uuriinhuu bodsonoor unschihsan baina shu. asuult deer neg gariin bichseneer heterhii undur speed-reading hiichihsen baina. ahiad sorry :) yoh.

Tuvshin said...

Bi Hobsbawm deer daraalliig ni soliod bichchihej ee. Zassand thanks :)

Deerh comment-iig yaruu baihdaa bichchihsen chini jaahan provocative mayagiin bolchihoj. Sorry Igaa ;)

Anonymous said...

игагийн эмосийг ойлгох гэсээр Paul Ricoeur_д хүрлээ. түүний тус хүний identity гэсэн ойлголтоор бол хүн өөрийнхөө занг таниад /idem/ /олон дунд янз бүр араншин байх/ дараа нь хүнтэй харьцахдаа өөрөө өөртөө моралийн сонголт хийж эхэлдэг /ipse-self/. игагийн яриад б. өөрийн хүндэтгэл гэдэг нь дээрх т.х.identity юмуу даа.
Харин identity _ийг /Ricoeur аас бусад философчид/ нийгэм, тус хүн, соёл гэсэн 3 тал дээрээс харж үзвэл үндэсний үзэл гээчийг тайлбарлаж болдог б. Соёл нь эх оронч үзэл, ёс заншил, гэр бүл, шүтлэг дээр боссон эх хэлээрээ дамжуулагдсан золиг байх нь. Ингээд үндэстэн гэдэг гарч ирэх нь. миний identity_д аль нэг үндэстэнд харьяалагддаг ойлголт маань янз бүрээр илэрнэ. Xenophobia бол гадаад хүнээс айх үзэгдлийн илрэл. Даяар Монголын залуусыг tv-p харсан юм б. Тэд м. нийгмийн нэг дэд урсгал юмуу даа.
тус х. identity_ийг яаж орчуулах вэ?

Гав said...

identity-г адилтгал гээд байх шиг байдаг.

Anonymous said...

huuhduudee mongolooroo har yarianii ugeer bish bichgiin heleer zov bichij bai ! ene jijig yum bish shuu !

Мэдрэмжүүд минь

Бясалгалд суув аа. 10 хоног чимээгүй суудаг. Өмнө нь зөндөө удаа явж байсан л даа. Энэ удаад арвин ургацтай харин. Урьд нь суухдаа юу ойлгож...